Břízolit je populární materiál používaný k výrobě fasádních omítek. Nejedná se o novinku na trhu, již dříve byl hojně využívaný. Mnohdy se s ním lze setkat pod názvem brizolit, březolit nebo břízolit.
V současné době lze hovořit o renesanci brizolitových omítek. Používají se na rodinné domky i velké bytové domy.
Také je lze aplikovat na staré budovy, kde se provádí opravy opadaných nebo poškozených omítek. Brizolitovou omítku lze nanášet i na zateplovací systémy, které jsou v současnosti velice populární, bez ohledu na použitý zateplovací materiál. Velkou výhodou těchto je skutečnost, že brizolit vyniká pevností, soudržností a dlouhou životností. To lze poznat na některých fasádách, které byly naneseny na zdi domů již někdy ve 30. letech minulého století a dodnes drží. I to je důvodem, proč se břizolitovým omítkám někdy také říká generační.
Využití břízolitu
Název břízolit byl odvozen od města Horní Bříza nedaleko Plzně, kde se dodnes těží kaolín a další suroviny, které sloužily nejen k výrobě porcelánu, ale také k výrobě brizolitových omítek. Ty jsou také označovány jako škrábaná omítka, někdy také minerální šlechtěná omítka. Škrábaná omítka proto, že se nanese jeden den jedna vrstva, která se pak druhý den škrábe. Používá se především jako venkovní fasáda. Brizolit poznáte podle prosvítání slídy v omítce. Jedním z výrobců brizolitových omítek v ČR je společnost Weber, která má certifikovaný systém se zateplením.
Ke konci 20. století se začaly používat na domech omítky s přírodním zabarvením. Proto se i brizolitové omítky dočkaly probarvování. Tím je jejich efekt zajímavější. V současnosti je na trh dodávána omítka jako hotová směs v pytlích. Výrobci, kterými jsou kromě Webera, také KVK, Cemix či Hasit, vyrábějí minerální směsi podle svých receptur, které se obvykle skládají z písku, drcené slídy, vápenného hydrátu, cementu a barev nejrůznějších odstínů. Na rozdíl od dřívějšího klasického nahazování se dnes březolit nanáší na vnější stěny budov i stříkáním „omítačkou“.
